Refrakce a refrakční vady oka

Při stanovení refrakce (měření zraku) hledáme kombinaci korekčních čoček, jejichž předřazení před vyšetřované oko vede k dosažení nejlepší zrakové ostrosti.

Refrakční vady můžeme rozdělit na: Hypermetropii, Myopii, Astigmatismus a dále na Presbyopii.

Hypermetropie (dalekozrakost)

U této vady se sbíhají paprsky za sítnicí. Ohnisko leží za sítnicí, proto příčinou může být relativně krátký bulbus (nejčastěji), nedostatečné zakřivení lomivých prostředí (rohovka, čočka), a také snížení indexu lomu čočkové tkáně. Menší vady u mladších jedinců jim nečiní obtíže. Postupně však mohou vznikat astenopické obtíže (slzení, pocit „nepohodlného vidění“, bolesti hlavy atd.). Hypermetropům předepisujeme plusové čočky (spojky).

Myopie (krátkozrakost)

Paprsky se zde sbíhají před sítnicí. Oko je často zvětšené nebo má větší zakřivení rohovky či čočky. Někdy také vznikající myopie upozorní na počínající šedý zákal. Astenopické obtíže nebývají časté. Hlavním příznakem je zamlžené či rozmazané vidění do dálky, ale dobré vidění do blízka. Myop o své vadě často ani neví, protože neporovnává své vidění s viděním jiných lidí. Myopům předepisujeme mínusové čočky (rozptylky).

Astigmatismus

Astigmatické oko nemá ve všech rovinách stejnou optickou mohutnost. Pozorovaný bod se promítá v oku do složitého tvaru s dvěma kolmými liniemi fokálních maxim. Kromě poklesu zrakové ostrosti bývá vyšší nekorigovaný astigmatismus zdrojem astenopických problémů. Astigmatikům předepisujeme torické čočky.

Presbyopie (vetchozrakost)

Je to fyziologický stav, kdy oko není schopno zaostřit na běžnou čtecí vzdálenost. Obvykle se projevuje po 40. roce věku. Příčinou je čočka, která již není schopna ani po kontrakci ciliárního svalu (nitroooční sval) a uvolnění zonulárního aparátu zaujmout vyklenutý tvar. Příznaky jsou prodlužující se čtecí vzdálenost (krátké ruce), pokles vizu do blízka při nedokonalém osvětlení, neschopnost zaostřit na krátkou vzdálenost, zhoršování obtíží v průběhu dne a astenopické obtíže.

U pacientů dlouhodobě nosících brýle s nesprávnou korekcí (zejména u astigmatismu a myopie) nebo nosících brýle špatně vycentrované může dojít časem k výrazné adaptaci.

Změna korekce (a to i z nesprávné na správnou) může vyvolat výrazné subjektivní obtíže, které jsou v rozporu s monokulárně i binokulárně stanoveným zlepšeným vizem s novou korekcí.

Adaptace na tuto novou správnou korekci může trvat u každého pacienta různě dlouhou dobu.